Livreto Celebrativo | Santa Missa de Início do Ministério Petrino - Papa Paulo VII

LIVRETO CELEBRATIVO

CELEBRAÇÃO EUCARÍSTICA PARA O
INÍCIO DO MINISTÉRIO PETRINO
DO BISPO DE ROMA
PAULO VII

Praça de São Pedro
08.07.2026

O Santo Padre com os cardeais sai da sacristia da Basílica de São Pedro em direção ao túmulo. Os Cardeais, Bispos e presbíteros aguardam na praça.

ORAÇÃO NO TÚMULO DE SÃO PEDRO

5. Inicia-se a procissão de entrada, com os diáconos, cerimoniários, cardeais e o celebrante.

6. Saindo da sacristia, a procissão dirige-se ao túmulo de São Pedro, enquanto canta-se um canto apropriado.

TU ES PETRUS
ET SUPER HANC PETRAM 
ÆDIFICABO ECCLESIAM MEAM
ET PORTÆ INFERI NON PRÆVALEBUNT ADVERSUS EAM.
ET TIBI DABO CLAVES REGNI CÆLORUM.

Chegando ao túmulo, o Santo Padre depõe a mitra e a férula, reza um instante em silêncio e, pondo incenso no turíbulo, incensa o túmulo. Enquanto isso, os cerimoniários recolhem as insígnias papais e se formam para a Procissão.

Ao terminar a incensação, o Santo Padre toma a férula e a mitra e sai em direção à Praça de São Pedro com a comitiva.

Durante a procissão, cante-se as laudes papais , devem ser cantadas por um e respondidas por todos, esta finda-se quando o Papa já tenha terminado de incensar o Altar.

CANTO

CHRISTUS VINCIT! CHRISTUS REGNAT! CHRISTUS IMPERAT!
EXAUDI, CHRISTE
EXAUDI, CHRISTE

ECCLESIAE SANTAE DEI SALUS PERPETUA
REDEMPTOR MUNDI, TU ILLAM ADIUVA
SANCTA MARIA, TU ILLAM ADIUVA
SANCTA MATER ECCLESIAE, TU ILLAM ADIUVA
REGINA APOSTOLORUM, TU ILLAM ADIUVA
SANCTE MICHAEL, GABRIEL ET RAPHAEL TU ILLAM ADIUVA
SANCTE IOANNES BAPTISTA, TU ILLAM ADIUVA
SANCTE IOSEPH, TU ILLAM ADIUVA

PAULUS, SUMMO PONTIFICI ET UNIVERSALI PAPE, VITA!
SALVATOR MUNDI, TU ILLUM ADIUVA
SANCTE PETRE, TU ILLUM ADIUVA
SANCTE PAULE, TU ILLUM ADIUVA

CHRISTUS VINCIT! CHRISTUS REGNAT! CHRISTUS IMPERAT!
EXAUDI, CHRISTE.
EXAUDI, CHRISTE

EPISCOPIS CATHOLICAE ET APOSTOLICAE FIDEI CULTORIBUS,
EORUMQUE CURIS FIDELIBUS, VITA!
SALVATOR MUNDI, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE ANDREA, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE IACOBE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE IOANNES, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE THOMA, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE IACOBE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE PHILIPPE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE BARTHOLOMAEE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE MATTHAEE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE SIMON, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE THADDAEE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE MATTHIA, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE BARNABA, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE LUCA, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE MARCE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTI TIMOTHEE ET TITE, VOS ILLOS ADIUVATE

CHRISTUS VINCIT! CHRISTUS REGNAT! CHRISTUS IMPERAT!
EXAUDI, CHRISTE.
EXAUDI, CHRISTE

SANCTI PROTOMARTYRES ROMANI, VOS ILLOS ADIUVATE
SANCTE IGNATI, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE POLYCARPE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE CYPRIANE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE BONIFATI, TU ILLOS ADIUVA'
SANCTE STANISLAE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE THOMA, TU ILLOS ADIUVA
SANCTI IOANNES ET THOMA VOS ILLOS ADIUVATE
SANCTE IOSAPHAT, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE PAULE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE IOANNES ET ISAAC, VOS ILLOS ADIUVATE
SANCTE PETRE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE CAROLE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTA AGNES, TU ILLOS ADIUVA
SANCTA CAECILIA, TU ILLOS ADIUVA
OMNES SANCTI MARTYRES, VOS ILLOS ADIUVATE
SANCTE CLEMENS TU ILLOS ADIUVA
SANCTE ATHANASI, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE LEO MAGNE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE GREGORIO MAGNE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE AMBROSI, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE AUGUSTINE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTI BASILI ET GREGORI, VOS ILLOS ADIUVATE
SANCTE IOANNES, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE MARTINE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE PATRICI, TU ILLOS ADIUVA
SANCTI CYRILLE ET METHODI, VOS ILLOS ADIUVATE
SANCTE CAROLE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE ROBERTE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE FRANCISCE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE IOANNES NEPOMUCENE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE PIE, TU ILLOS ADIUVA
OMNES SANCTI POTIFICES ET DOCTORES, VOS ILLOS ADIUVATE

CHRISTUS VINCIT! CHRISTUS REGNAT! CHRISTUS IMPERAT!
EXAUDI, CHRISTE.
EXAUDI, CHRISTE

POPULIS CUNCTIS ET OMNIBUS HOMINIBUS BONAE VOLUNTATIS:
PAX A DEO, RERUM UBERTAS MORUMQUE CIVILIUM RECTITUDO.
SANCTE ANTONI, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE BENEDICTE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE BERNARDE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE FRANCISCE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE DOMINICE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE PHILIPPE, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE VINCENTI, TU ILLOS ADIUVA
SANCTE IOANNES MARIA, TU ILLOS ADIUVA
SANCTA CATHARINA, TU ILLOS ADIUVA
SANCTA TERESIA A IESU, TU ILLOS ADIUVA
SANCTA ROSA, TU ILLOS ADIUVA
OMNES SANCTI PRESBYTERI ET RELIGIOSI, VOS ILLOS ADIUVATE
OMNES SANCTI LAICI, VOS ILLOS ADIUVATE

CHRISTUS VINCIT! CHRISTUS REGNAT! CHRISTUS IMPERAT!

IPSI SOLI IMPERIUM,
LAUS ET IUBILATIO
PER SAECULA SAECULORUM.
AMEN

CHRISTUS VINCIT! CHRISTUS REGNAT! CHRISTUS IMPERAT!

TEMPORA BONA HABEANT! TEMPORA BONA HABEANT!
REDEMPTI SANGUINE CHRISTI.
FELICITER! FELICITER! FELICITER!
PAX CHRISTI VENIAT!
REGNUM CHRISTI VENIAT!
DEO GRATIAS!
AMEN

SAUDAÇÃO

2. Terminado o canto de entrada, toda a assembleia, de pé, faz o sinal da cruz, enquanto o sacerdote diz:

Pres.: IN NÓMINE PATRIS, ET FÍLII, ET SPIRITUS SANCTI.
Ass.: AME-E-E-EN.

O sacerdote, voltado para o povo e abrindo os braços, saúda-o com a seguinte fórmula:
Pres.: PAX VOBIS!
Ass.: ET CUM SPIRITU TUO-O-O-O.

3. O sacerdote, diácono ou outro ministro devidamente preparado poderá, em breves palavras, introduzir os fiéis na missa do dia.

ATO PENITENCIAL

Segue-se o ato penitencial. O sacerdote convida os fiéis à penitência:
Pres.: Fratres, agnoscamus peccata nostra, ut apti simus ad sacra mysteria celebranda.
Ass.: Confiteor Deo omnipotenti et vobis, fratres, quia peccavi nimis cogitatione, verbo, opere et omissione: et, percutientes sibi pectus, dicunt: mea culpa, mea culpa, mea maxima culpa. Ideo precor beatam Mariam semper Virginem, omnes Angelos et Sanctos, et vos, fratres, orare pro me ad Dominum Deum nostrum.

Pres.: Misereatur nostri omnipotens Deus et, dimissis peccatis nostris, perducat nos ad vitam aeternam.
Ass.: Amen.

4. Segue-se as invocações Senhor tende piedade de nós, caso já não tenham ocorrido no ato penitencial.

KYRIE

Pres.: KYRIE-E-E-E-E-E, ELEISO-O-ON! 
Ass.: KYRIE-E-E-E-E-E, ELEISO-O-ON! 

Pres.: CHRISTE-E-E-E-E, ELEISO-O-ON!
Ass.: CHRISTE-E-E-E-E, ELEISO-O-ON!

Pres.: KYRIE-E-E-E-E-E, ELEISO-O-ON! 
Ass.: KYRIE-E-E-E-E-E, ELEISO-O-ON! 

IMPOSIÇÃO DO PÁLIO PASTORAL

10. Após o Kyrie, o Santo Padre se assenta na cadeira, sem mitra. O Proto-Diácono, o Proto-Presbítero e o Decano aproximam-se do pontífice, num microfone, para a oração Super electum Pontificem, que fazem sem impor as mãos.

O Cardeal Proto-Diácono:
Deus pacis, qui eduxit de mortuis pastorem magnum oves. Dominum nostrum Iesum Christum, ipse tibi Pallium donet quod ab apostoli Petri confessione sumpsimus. Illi pastor bonus suos agnos suasque oves pascere praecepit,tu hodie Petro succedis in Episcopatu huius Ecclesiae quam ille, cum apostolo Paulo, fidei genuit. Spiritus veritatis,qui ex patre procedit, uberem inspirationem et eloquium tuo ministerio frates in fidei unitate confirmandi largiatur.

11. O Cardeal Proto-Diácono aproxima-se do Santo Padre, e impõe o pálio pastoral. Os cerimoniários colocam os três cravos no pálio.

O Cardeal Proto-Presbítero:
Oremus.
Deus,qui adesse non dedignaris ubi recto corde devotaque mente invocaris supplicationibus Ecclesiae tuae quaesummus adesto: super famulum tuum et Papam nostro Paulus quem officio servitutes nostrae in culmine apostolico constituisti dexterae tuae. Benedictionem effunde et ipse roboretur Dono Spiritus tui Sancti ut tantum ministerium ite digne ferat sicut tantae dignitatis charismate augetur. Per Christum Dominum nostrum.
Ass.: Amen.

ENTREGA DO ANEL DO PESCADOR

O Cardeal Decano:
Beatissime Pater, Episcopus et pastor animarum nostrarum Christus, filius Dei vivi, qui super petram Ecclesiam suam aedificavit. Ipsi tibi donet Anulum sigillum Petri Piscatoris, qui suam spem in mari Galilaeae expertus est,cui Dominus Iesus caelorum Regni claves commisit. Beato apostolo Petro tu hodie succedis in Episcopatu huius Ecclesiae,quae caritatis unitati prasidet. ut beatus apostolus Paulus docuit,Spiritus caritatis,in corda nostra effusus, vim et suavitatem largiatur tuo ministerio omnes in Christum credentes in unitatis communione servandi.

12. O Cardeal Decano aproxima-se do Santo Padre, e impõe o anel do pescador.
7. O Santo Padre coloca a mitra e recebe, então, os cumprimentos dos cardeais presentes.
Enquanto isso, canta-se:

CANTO

TU ES PETRUS
ET SUPER HANC PETRAM AEDIFICABO ECCLESIAM MEAM
ET PORTAE INFERI NON PRAEVALEBUNT ADVERSUS EAM.
ET TIBI DABO CLAVES REGNI CAELORUM.

Depondo a mitra, o Santo Padre levanta-se e procede a missa.

HINO DE LOUVOR

5. Quando for prescrito, canta-se ou recita-se o Hino de Louvor.
    
Pres.: GLORIA IN EXCELSIS DEO!
Ass.: ET IN TERRA PAX HOMÍNIBUS BONÆ VOLUNTATIS.
LAUDAMUS TE, BENEDICIMUS TE,
ADORAMUS TE, GLORIFICAMUS TE,
GRATIAS AGIMUS TIBI PROPTER MAGNAM GLORIAM TUAM,
DOMINE DEUS, REX CÆLESTIS,
DEUS PATER OMNIPOTENS.
DOMINE FILI UNIGENITE, IESU CHRISTE,
DOMINE DEUS, AGNUS DEI, FILIUS PATRIS,
QUI TOLLIS PECCATA MUNDI, MISERERE NOBIS;
QUI TOLLIS PECCATA MUNDI, SUSCIPE DEPRECATIONEM NOSTRAM.
QUI SEDES AD DEXTERAM PATRIS, MISERERE NOBIS.
QUONIAM TU SOLUS SANCTUS,
TU SOLUS DOMINUS,
TU SOLUS ALTISSIMUS, IESU CHRISTE,
CUM SANCTO SPIRITU:
IN GLORIA DEI PATRIS. AMEN. 

COLETA

6. Terminado o hino, de mãos unidas, o sacerdote diz:
Pres.: OREMUS.
Então, o sacerdote abrindo os braços reza a oração:
DEUS, QUI PROVIDENTIAE TUAE CONSILIO SUPER BEATUM PETRUM, CETERIS APOSTOLIS PRAEPOSITUM, ECCLESIAM TUAM AEDIFICARI VOLUISTI, RESPICE PROPITIUS PER ME, INDIGNUS SERVUS TUIS, ET CONCEDE, UT, QUEM PETRI CONSTITUISTI SUCCESSOREM, POPULO TUO VISIBILE SIT UNITATIS FIDEI ET COMMUNIONIS PRINCIPIUM ET FUNDAMENTUM. PER DOMINUM NOSTRUM IESUM CHRISTUM, FILIUM TUUM, IN UNITATE SPIRITUS SANCTI SPIRITUS, PER OMNIA SAECULA SAECULORUM.
Ass.: AMEN!

PRIMEIRA LEITURA
(Ez 34,11-16)

7. O leitor dirige-se ao ambão para a primeira leitura, que todos ouvem sentados.

Leitura da Profecia de Ezequiel.

Assim diz o Senhor Deus: “Vede! Eu mesmo vou procurar minhas ovelhas e tomar conta delas. Como o pastor toma conta do rebanho, de dia, quando se encontra no meio das ovelhas dispersas, assim vou cuidar de minhas ovelhas e vou resgatá-las de todos os lugares em que forem dispersadas num dia de nuvens e escuridão. Vou retirar minhas ovelhas do meio dos povos e recolhê-las do meio dos países para conduzi-las à sua terra. Vou apascentar as ovelhas sobre os montes de Israel, nos vales dos riachos e em todas as regiões habitáveis do país. Vou apascentá-las em boas pastagens e nos altos montes de Israel estará o seu abrigo. Ali repousarão em prados verdejantes e pastarão em férteis pastagens sobre os montes de Israel. Eu mesmo vou apascentar as minhas ovelhas e fazê-las repousar – oráculo do Senhor Deus. Vou procurar a ovelha perdida, reconduzir a extraviada, enfaixar a da perna quebrada, fortalecer a doente, e vigiar a ovelha gorda e forte. Vou apascentá-las conforme o direito”.

Leitor: Verbum Domini.
Ass.: Deo gratias.

SALMO RESPONSORIAL
(Sl 22)

8. O salmista ou o cantor recita o salmo, e o povo o estribilho.

DOMINUS PASCIT ME, ET NIHIL MIHI DEERIT.
Ass.: — DOMINUS PASCIT ME, ET NIHIL MIHI DEERIT.

O SENHOR É O PASTOR QUE ME CONDUZ; NÃO ME FALTA COISA ALGUMA. PELOS PRADOS E CAMPINAS VERDEJANTES ELE ME LEVA A DESCANSAR. PARA AS ÁGUAS REPOUSANTES ME ENCAMINHA, E RESTAURA AS MINHAS FORÇAS. ℟.

— ELE ME GUIA NO CAMINHO MAIS SEGURO, PELA HONRA DO SEU NOME. MESMO QUE EU PASSE PELO VALE TENEBROSO, NENHUM MAL EU TEMEREI. ESTAIS COMIGO COM BASTÃO E COM CAJADO, ELES ME DÃO A SEGURANÇA! ℟.

— PREPARAIS À MINHA FRENTE UMA MESA, BEM À VISTA DO INIMIGO; COM ÓLEO VÓS UNGIS MINHA CABEÇA, E O MEU CÁLICE TRANSBORDA. ℟.

— FELICIDADE E TODO BEM HÃO DE SEGUIR-ME, POR TODA A MINHA VIDA; E, NA CASA DO SENHOR, HABITAREI PELOS TEMPOS INFINITOS. ℟.

 
SEGUNDA LEITURA
(1 Pd 5, 1-4)

9. Se houver segunda leitura, o leitor a fará no ambão, como acima.

Leitura da Primeira Carta de São Pedro.

Caríssimos: Exorto aos presbíteros que estão entre vós, eu, presbítero como eles, testemunha dos sofrimentos de Cristo e participante da glória que será revelada: Sede pastores do rebanho de Deus, confiado a vós; cuidai dele, não por coação, mas de coração generoso; não por torpe ganância, mas livremente; não como dominadores daqueles que vos foram confiados, mas antes, como modelos do rebanho. Assim, quando aparecer o pastor supremo, recebereis a coroa permanente da glória.

Leitor: Verbum Domini.
Ass.: Deo gratias.

10. Segue-se o Aleluia ou outro canto.


ACLAMAÇÃO AO EVANGELHO

ALELLUIA! ALELLUIA! ALELU-U-UIA!
ALELLUIA! ALELLUIA! ALELU-U-UIA!

TU ES PETRUS, TU ES PETRUS
TU ES PETRUS, TU ES PETRUS!
ET SUPER HANC PETRAM 
ÆDIFICABO ECCLESIAM MEAM
ET PORTÆ INFERI NON PRÆVALEBUNT ADVERSUS EAM.
ET TIBI DABO CLAVES REGNI CÆLORUM.

ALELLUIA! ALELLUIA! ALELU-U-UIA!
ALELLUIA! ALELLUIA! ALELU-U-UIA!

11. Enquanto isso, o sacerdote, se usar incenso, coloca-o no turíbulo. O diácono que vai proclamar o Evangelho, inclinando-se diante do sacerdote, pede a bênção em voz baixa:


Diác.: Da mihi benedictionem tuam.


O sacerdote diz em voz baixa:

Pres.: Dominus sit in corde tuo et in labiis tuis: ut digne valeam nuntiare Evangelium suum: in nomine Patris et Filii + et Spiritus Sancti.
Diác.: Amen

EVANGELHO
(Mt 16, 13-19)

12. O diácono ou o sacerdote dirige-se ao ambão, acompanhado, se for oportuno, pelos ministros com o incenso e as velas, e diz:

Diác. ou Sac.: DOMINU-U-US VO-O-O-OBISCUM. 
Ass.: ET CUM SPIRITU-U-U-U TUO. 
O diácono, ou o sacerdote, fazendo o sinal da cruz no livro e, depois, na fronte, na boca e no peito, diz:

Diác. ou Sac.: LECTIO SANCTI EVANGE-E-ELII IESU CHRISTI-I-I, SECUNDUM MATTHAE-E-E-UM.
Ass.: GLO-O-ORIA TIBI, DOMINE-E-E-E.
Então o diácono ou o sacerdote, se for oportuno, incensa o livro e proclama o Evangelho.
Diác. ou Sac.: Naquele tempo: Jesus foi à região de Cesaréia de Filipe e ali perguntou aos seus discípulos: "Quem dizem os homens ser o Filho do Homem?" Eles responderam: "Alguns dizem que é João Batista; outros que é Elias; Outros ainda, que é Jeremias ou algum dos profetas". Então Jesus lhes perguntou: "E vós, quem dizeis que eu sou?" Simão Pedro respondeu: "Tu és o Messias, o Filho do Deus vivo". Respondendo, Jesus lhe disse: "Feliz es tu, Simão, filho de Jonas, porque não foi um ser humano que te revelou isso, mas o meu Pai que está no céu. Por isso eu te digo que tu és Pedro, e sobre esta pedra construirei a minha Igreja, e o poder do inferno nunca poderá vencê-la. Eu te darei as chaves do Reino dos Céus: tudo o que tu ligares na terra será ligado nos céus; tudo o que tu desligares na terra será desligado nos céus".
13. Terminado o Evangelho, o diácono ou o sacerdote diz:
Diác. ou Sac.: Verbum Domini.
Ass.: Laus tibi, Christe.

HOMILIA

14. Nos domingos e festas de preceito, faça-se a homilia, também recomendável nos outros dias.

PROFISSÃO DE FÉ

15. Terminada a homilia, seja feita, quando prescrita, uma das seguintes profissões de fé:

Ass: Credo in unum Deum, Patrem omnipotentem, factorem caeli et terrae, visibilium omnium et invisibilium. Et in unum Dominum Iesum Christum, Filium Dei Unigenitum, et ex Patre natum ante omnia saecula. Deum de Deo, lumen de lumine, Deum verum de Deo vero, genitum, non factum, consubstantialem Patri: per quem omnia facta sunt. Qui propter nos homines et propter nostram salutem descendit de caelis. Et incarnatus est de Spiritu Sancto ex Maria Virgine, et homo factus est. Crucifixus etiam pro nobis sub Pontio Pilato; passus et sepultus est, et resurrexit tertia die, secundum Scripturas, et ascendit in caelum, sedet ad dexteram Patris. Et iterum venturus est cum gloria, iudicare vivos et mortuos, cuius regni non erit finis. Et in Spiritum Sanctum, Dominum et vivificantem: qui ex Patre Filioque procedit. Qui cum Patre et Filio simul adoratur et conglorificatur: qui locutus est per prophetas. Et unam, sanctam, catholicam et apostolicam Ecclesiam. Confiteor unum baptisma in remissionem peccatorum. Et exspecto resurrectionem mortuorum, et vitam venturi saeculi. Amen.

PRECES DOS FIÉIS

Pres.: Ad Deum Patrem omnipoténtem, qui vult omnes hómines salvos fíeri et ad agnitiónem veritátis veníre, tota mentis nostrae, fratres caríssimi, dirigátur orátio.
℟.: Te rogamus, audi-nos.

1. Pro Papa nostro Paulus et Ecclésia sancta Dei; ut eam Dóminus custodíre et fovére dignétur, Dóminum deprecémur.

2. Pro totíus orbis pópulis; ut inter eos Dóminus concórdiam serváre dignétur, Dóminum deprecémur.

3. Pro ómnibus qui váriis premúntur necessitátibus; ut omnes Dóminus subleváre dignétur, Dóminum deprecémur.

4. Pro nobismetípsis ac pro nostra communitáte; ut nos omnes Dóminus hóstiam sibi acceptábilem admíttere dignétur, Dóminum deprecémur.

Pres.: Deus, refúgium nostrum et virtus, adésto piis Ecclésiae tuae précibus, auctor ipse pietátis, et praesta, ut, quod fidéliter pétimus, efficáciter consequámur. Per Christum Dóminum nostrum.
℟.: Amen.

PREPARAÇÃO DAS OFERENDAS

17. Inicia-se o canto do ofertório, enquanto os ministros colocam no altar o corporal, o sanguinho , o cálice e o missal.


TU ES PASTOR OVIUM, PRINCEPS APOSTOLORUM:
TIBI TRADIDIT DEUS OMNIA REGNA MUNDI.
ET IDEO TIBI TRADITÆ SUNT CLAVES REGNI CÆLORUM.

QUODCUMQUE LIGAVERIS SUPER TERRAM, ERIT LIGATUM ET IN CÆLIS:
ET QUODCUMQUE SOLVERIS SUPER TERRAM, ERIT SOLUTUM ET IN CÆLIS.
ET IDEO TIBI TRADITÆ SUNT CLAVES REGNI CÆLORUM.

18. Convém que os fiéis manifestem a sua participação, trazendo o pão e o vinho para a celebração da Eucaristia, ou outros dons para auxílio da comunidade e dos pobres.

19. O sacerdote, de pé, toma a patena com o pão e, elevando-a um pouco sobre o altar, reza em silêncio:
Pres.: Benedictus es, Domine, Deus universi, quia de tua largitate accepimus panem, quem tibi offerimus, fructum terrae et operis manuum hominum: ex quo nobis fiet panis vitae.

20. O diácono ou o sacerdote derrama o vinho e um pouco d'água no cálice, rezando em silêncio.
Pres.: Per huius aquae et vini mysterium eius efficiamur divinitatis consortes, qui humanitatis nostrae fieri dignatus est particeps.

21. Em seguida, o sacerdote toma o cálice e, elevando-o um pouco sobre o altar, reza em silêncio:
Pres.: Benedictus es, Domine, Deus universi, quia de tua largitate accepimus vinum, quod tibi offerimus, Fructum vitis et operis manuum hominum, ex quo nobis fiet potus spiritalis.

22. O sacerdote, inclinando, reza em silêncio:
Pres.: In spiritu humilitatis et in animo contrito suscipiamur a te, Domine; et sic fiat sacrificium nostrum in conspectu tuo hodie, ut placeat tibi, Domine Deus.

23. Se for oportuno, incensa as oferendas e o altar. Depois, o diácono ou o ministro incensa o sacerdote e o povo.

24. O sacerdote, de pé, ao lado do altar, lava as mãos, dizendo em silêncio:
Lava me, Domine, ab iniquitate mea, et a peccato meo munda me.

CONVITE À ORAÇÃO

25. No meio do altar e voltado para o povo, estendendo e unindo as mãos, o sacerdote diz:
Pres:  Orate, fratres: ut meum ac vestrum sacrificium acceptabile fiat apud Deum Patrem omnipotem.
Ass: Suscipiat Dominus sacrificium de manibus tuis ad laudem et gloriam nominis sui, ad utilitatem quoque nostram totius que Ecclesiae suae sanctae.

SOBRE AS OFERENDAS

26. Em seguida, abrindo os braços, o sacerdote reza a oração sobre as oferendas.
Pres: OBLATIS, QUAESUMUS, DOMINE, PLACARE MUNERIBUS, ET ECCLESIAM TUAM SANCTAM, UNA CUM ME, QUEM IPSI CONSTITUISTI PASTOREM, ASSIDUA PROTECTIONE GUBERNA. PER CHRISTUM DOMINUM NOSTRUM.
Ass: AMEN.

PREFÁCIO

Começando a Oração Eucarística, o sacerdote abre os braços e diz:
Pres: DOMINUS VOBISCUM.
Ass: ET CUM SPIRITU TUO.

Erguendo as mãos, o sacerdote prossegue:
Pres: SURSUM CORDA.
Ass: HABEMUS AD DOMINUM.

O sacerdote, com os braços abertos, acrescenta:
Pres: GRATIAS AGAMUS DOMINO DEO NOSTRO.
Ass: DIGNUM ET IUSTUM EST.
O sacerdote, de braços abertos, continua o prefácio.

Pres: VERE DIGNUM ET JUSTUM EST, ÆQUUM ET SALUTARE, NOS TIBI SEMPER ET UBIQUE GRATIAS AGERE, DOMINE, SANCTE PATER, OMNIPOTENS ÆTERNE DEUS. PASTOR ÆTERNE, NON DESERIS GREGEM TUUM, SED PER APOSTOLOS ET EORUM SUCCESSORES IPSUM JUGITER CUSTODIS ET PROTEGIS, UT IISDEM PRÆPOSITIS GUBERNETUR NOMEN TUUM IN TERRIS. HODIE PAPAM ROMANUM II ELEGISTI SUCCESSOREM PETRI, UT SIT SAXUM SUPER QUOD ÆDIFICAS ECCLESIAM TUAM, ILLUMINANS ET DIRIGENS POPULUM TUUM CUM AMORE ET SAPIENTIA. PROPTEREA, CUM ANGELIS ET ARCHANGELIS, CUM THRONIS ET DOMINATIONIBUS, CUM OMNI MILITIA CÆLESTIS EXERCITUS, HYMNUM GLORIÆ TUÆ CANIMUS, SINE FINE DICENTES:


CANTO
Sanctus IX
 
SANCTUS, SANCTUS, SANCTUS
DÓMINUS, DEUS SÁBAOTH. 
PLENI SUNT CÆLI ET TERRA GLÓRIA TUA.
HOSÁNNA IN EXCÉLSIS. 
BENEDÍCTUS, QUI VENIT IN NÓMINE DÓMINI. 
HOSÁNNA IN EXCÉLSIS.

ORAÇÃO EUCARÍSTICA III

O sacerdote, de braços abertos, diz:
Pres.: Vere Sanctus es, Domine, et merito te laudat omnis a te condita creatura, quia per Filium tuum, Dominum nostrum Iesum Christum, Spiritus Sancti operante virtute, vivificas et sanctificas universa, et populum tibi congregare non desinis, ut a solis ortu usque ad occasum oblatio munda offeratur nomini tuo.

110. Une as mãos e as estende sobre as oferendas, dizendo:
Pres.: Supplices ergo te, Domine, deprecamur, ut hæc munera, quæ tibi sacranda detulimus, eodem Spiritu sanctificare digneris,
une as mãos e traça o sinal da cruz sobre o pão e o cálice ao mesmo tempo, dizendo:
ut Corpus et + Sanguis fiant Filii tui Domini nostri Iesu Christi,
une as mãos
cuius mandato hæc mysteria celebramus.

111. Nas fórmulas que se seguem, as palavras do Senhor sejam proferidas de modo claro e audível, como requer a sua natureza.
Pres.: IPSE ENIM IN QUA NOCTE TRADEBATUR,
toma o pão, mantendo-o um pouco elevado sobre o altar, e prossegue:
ACCEPIT PANEM ET TIBI GRATIAS AGENS BENEDIXIT, FREGIT, DEDITQUE DISCIPULIS SUIS.
Mostra ao povo a hóstia consagrada, coloca-a na patena, fazendo genuflexão para adorá-la.

112. Então prossegue:
Pres.: SIMILI MODO, POSTQUAM CENATUM EST,
toma o cálice nas mãos, mantendo-o um pouco elevado sobre o altar, e prossegue:
ACCIPIENS CALICEM, ET TIBI GRATIAS AGENS BENEDIXIT, DEDITQUE DISCIPULIS SUIS.
Mostra o cálice ao povo, colocando-o sobre o corporal e faz genuflexão para adorá-lo.

113. Em seguida, diz:
Pres.: M-Y-Y-Y-STERIUM FID-E-E-E-I
O povo aclama:
Ass.: SALVATOR MUNDI, SALVA NOS, QUI PER CRUCEM ET RESURRECTIONEM TUAM LIBERASTI NOS.

114. O sacerdote, de braços abertos, diz:
Pres.: Memores igitur, Domine, eiusdem Filii tui salutiferæ passionis necnon mirabilis resurrectionis et ascensionis in cælum, sed et præstolantes alterum eius adventum, offerimus tibi, gratias referentes, hoc sacrificium vivum et sanctum. Respice, quǽsumus, in oblationem Ecclesiæ tuæ et, agnoscens Hostiam, cuius voluisti immolatione placari, concede, ut qui Corpore et Sanguine Filii tui reficimur, Spiritu eius Sancto repleti, unum corpus et unus spiritus inveniamur in Christo.

1C: Ipse nos tibi perficiat munus æternum, ut cum electis tuis hereditatem consequi valeamus, in primis cum beatissima Virgine, Dei Genetrice, Maria, cum beatis Apostolis tuis et gloriosis Martýribus et omnibus Sanctis, quorum intercessione perpetuo apud te confidimus adiuvari.

2C: Hæc Hostia nostræ reconciliationis proficiat, quaesumus, Domine, ad totius mundi pacem atque salutem. Ecclesiam tuam, peregrinantem in terra, in fide et caritate firmare digneris cum famulo tuo Papa nostro Paulus, cum episcopali ordine et universo clero et omni populo acquisitionis tuæ.

2C: Votis huius familiæ, quam tibi astare voluisti, adesto propitius. Omnes filios tuos ubique dispersos tibi, clemens Pater, miseratus coniunge.

3C: Fratres nostros defunctos et omnes qui, tibi placentes, ex hoc sǽculo transierunt, in regnum tuum benignus admitte, ubi fore speramus, ut simul gloria tua perenniter satiemur,
une as mãos
per Christum Dominum nostrum, per quem mundo bona cuncta largiris.

115. Ergue o cálice e a patena com a hóstia, dizendo:
Pres.: PER IPSUM, ET CHUHM IPSO, ET IN IPSO, EST TIBI DEO PATRI OMNIPOTENTI, IN UNITATE SPIRITUS SANCTI, OMNIS HONOR ET GLORIA PER OMNIA SǼCULA SÆCULOR-U-U-U-U-M.
Ass.: A-A-A-M-E-E-EN, A-A-A-M-E-E-E-EN, A-A-A-A-A-A-A-A-A-A-M-E-E-EN!

RITO DE COMUNHÃO

Tendo colocado o cálice e a patena sobre o altar, o sacerdote diz unindo as mãos:
Pres.: PRAECEPTIS SALUTARIBUS MONITI, ET DIVINA INSTITUTIONE FORMATI, AUDEMUS DICERE.
O sacerdote abre os braços e prossegue com o povo:
Ass.: PATER NOSTER, QUI ES IN CAELIS: SANCTIFICETUR NOMEN TUUM; ADVENIAT REGNUM TUUM; FIAT VOLUNTAS TUA, SICUT IN CAELO, ET IN TERRA. PANEM NOSTRUM COTIDIANUM DA NOBIS HODIE; ET DIMITTE NOBIS DEBITA NOSTRA, SICUT ET NOS DIMITTIMUS DEBITORIBUS NOSTRIS: ET NE NOS INDUCAS IN TENTATIONEM; SED LIBERA NOS A MALO.

126. O sacerdote prossegue sozinho, de braços abertos:
Pres.: Líbera nos, quaesumus, Dómine, ab ómnibus malis, da propítius pacem in diébus nostris, ut, ope misericórdiae tuae adiúti, et a peccáto simus semper líberi et ab omni perturbatióne secúri: exspectántes beátam spem et advéntum Salvatóris nostri Iesu Christi. 
O sacerdote une as mãos. O povo conclui a oração aclamando:
Ass.: Quia tuum est regnum, et potéstas, et glória in saecula.

127. O sacerdote, de braços abertos, diz em voz alta:
Pres.: Dómine Iesu Christe, qui dixísti Apóstolis tuis: Pacem relínquo vobis, pacem meam do vobis: ne respícias peccáta nostra, sed fidem Ecclésiae tuae; eámque secúndum voluntátem tuam pacificáre et coadunáre dignéris.
O sacerdote une as mãos e conclui:
Qui vivis et regnas in saecula saeculórum. 
O povo responde:
Ass.: Amen.

128. O sacerdote, estendendo e unindo as mãos, acrescenta:
Pres.: Pax Dómini sit semper vobíscum. 
O povo responde:
Ass.: Et cum spíritu tuo.

129. Em seguida, se for oportuno, o diácono ou o sacerdote acrescenta estas palavras ou outras semelhantes:
Diác.: Offérte vobis pacem.
E todos, segundo o costume do lugar, manifestam uns aos outros a paz e a caridade; o sacerdote saúda o diácono ou o ministro.

130. Em seguida, o sacerdote parte o pão consagrado sobre a patena e coloca um pedaço no cálice, rezando em silêncio:
Pres.: Haec commíxtio Córporis et Sánguinis Dómini nostri Iesu Christi fiat accipiéntibus nobis in vitam aetérnam.

131. Enquanto isso, canta-se ou recita-se:

CANTO

AGNUS DEI, QUI TOLLIS PECCATA MUNDI:
MISERERE NOBIS. MISERERE NOBIS.

AGNUS DEI, QUI TOLLIS PECCATA MUNDI:
MISERERE NOBIS. MISERERE NOBIS.

AGNUS DEI, QUI TOLLIS PECCATA MUNDI:
DONA NOBIS PACEM.

Essas palavras podem ser repetidas várias vezes, se a fração do pão se prolonga. Contudo, na última vez se diz: dona nobis pacem.

132. O sacerdote, de mãos unidas, reza em silêncio:
Pres.: Dómine Iesu Christe, Fili Dei vivi, qui ex voluntáte Patris, cooperánte Spíritu Sancto, per mortem tuam mundum vivificásti: líbera me per hoc sacrosánctum Corpus et Sánguinem tuum ab ómnibus iniquitátibus meis et univérsis malis: et fac me tuis semper inhaerére mandátis, et a te numquam separári permíttas.

133. O sacerdote faz genuflexão, toma a hóstia, elevando-a sobre a patena, diz em voz alta, voltado para o povo:
Pres.: Ecce Agnus Dei, ecce qui tollit peccáta mundi. Beáti qui ad cenam Agni vocáti sunt.
E acrescenta, com o povo, uma só vez:
Ass.: Dómine, non sum dignus, ut intres sub téctum meum, sed tantum dic verbo, et sanábitur ánima mea.

134. O sacerdote, voltado para o altar, reza em silêncio:
Corpus Christi custódiat me in vitam aetérnam.
Comunga o Corpo de Cristo.
Depois, segura o cálice e reza em silêncio:
Sanguis Christi custódiat me in vitam aetérnam.
Comunga o Sangue de Cristo.

135. Toma a patena ou o cibório e, mostrando a hóstia um pouco elevada aos que vão comungar e diz a cada um:
Corpus Christi.
O que vai comungar responde:
Amen.
O diácono, ao distribuir a sagrada comunhão, procede do mesmo modo.

136. Se houver comunhão sob as duas espécies, observe-se o rito prescrito.

137. Enquanto o sacerdote comunga do Corpo de Cristo, inicia-se o canto da comunhão.

CANTO DE COMUNHÃO

TU ES CHRISTUS, 
FILIUS DEI VIVI,
ALLELUIA.

I. DOMINUS PASCIT ME, ET NIHIL MIHI DEERIT:
IN PASCUIS VIRENTIBUS ME COLLOCAVIT,
SUPER AQUAS QUIETIS EDUXIT ME,
ANIMAM MEAM REFECIT.

II. NAM ETSI AMBULAVERO 
IN VALLE UMBRAE MORTIS,
NON TIMEBO MALA, QUONIAM TU MECUM ES.
VIRGA TUA ET BACULUS TUUS,
IPSA ME CONSOLATA SUNT.

III. PARASTI IN CONSPECTU MEO MENSAM
ADVERSUS EOS, QUI TRIBULANT ME;
IMPINGUASTI IN OLEO CAPUT MEUM,
ET CALIX MEUS REDUNDANT.

IV. ETENIM BENIGNITAS ET MISERICORDIA 
SUBSEQUENTUR ME
OMNIBUS DIEBUS VITAE MEAE, 
ET INHABITABO IN DOMO DOMINI
IN LONGITUDINEM DIERUM.

138. Terminada a comunhão, o sacerdote, o diácono ou acólito purifica a patena e o cálice.

Enquanto se faz a purificação, o sacerdote reza em silêncio:

Jube, Domine, ut servare possimus ex pura est cor nostrum quod suscepit oris. Et turn hoc munus nobis remédium sempiternum.


139. O sacerdote pode voltar a cadeira. É aconselhável guardar um momento de silêncio ou recitar algum salmo ou canto de louvor.

DEPOIS DA COMUNHÃO

140. De pé, junto à cadeira ou ao altar, o sacerdote diz:
Pres.: OREMU-U-US.
E todos, com o sacerdote, rezam algum tempo de silêncio, se ainda não o fizeram. Em seguida o sacerdote abrindo os braços diz a oração: 
Pres.: MENSAE CAELESTIS PARTICIPES EFFECTI, SUPPLICES TE, DOMINE, DEPRECAMUR, UT, HUIUS VIRTUTE MYSTERII, ECCLESIAM TUAM IN UNITATE ET CARITATE CONFIRMES, ET ME, CUI PASTORALE MUNUS TRADIDISTI, UNA CUM COMMISSO SIBI GREGE SALVES SEMPER ET MUNIAS. PER CHRISTUM DOMINUM NOSTRUM.
Ao terminar, o povo aclama:
Ass.:  AMEN.

BÊNÇÃO FINAL

Segue-se o rito de despedida. O sacerdote abrindo os braços, saúda o povo:
Pres.: DOMINUS VOBISCUM.
O povo responde:
Ass.: ET CUM SPIRITU TUO.

Pres.: SIT NOMEN DOMINI BENEDICTU-U-U-UUM.
Ass.: EX HOC NU-U-UNC ET USQUE IN SAE-E-E-ECULUM.

Pres.: ADIUTORIUM NOSTRU-U-UM IN NOMINE DOMINI-I-I.
Ass.: QUI FECIT CAELUM ET TERRA-A-A-AM.

O sacerdote abençoa o povo, dizendo:
Pres.: BENEDICAT VOS OMNIPOTENS DE-E-E-EUS, 
PA-A-AATER +, ET FILIU-U-U-U-US +, ET SPIRITUS + SANCTU-U-U-UUS.
Ass.: A-A-A-AMEN!

Depois, o diácono ou o próprio sacerdote diz ao povo, unindo as mãos:
ITE-E-E-E-E-E-E MI-I-I-I-ISSA EST.
O povo responde:
Ass.: DE-E-E-E-E-EO GRATIAS!
Então o sacerdote beija o altar em sinal de veneração, como no início. Feita a devida reverência, retira-se com os ministros.

CANTO

SALVE, REGINA, MATER MISERICORDIAE, 
VITA, DULCEDO, ET SPES NOSTRA, SALVE. 
AD TE CLAMAMUS, EXSULES FILII EVAE.
AD TE SUSPIRAMUS, GEMENTES ET FLENTES
IN HAC LACRIMARUM VALLE. 
EIA ERGO, ADVOCATA NOSTRA,
ILLOS TUOS MISERICORDES OCULOS
AD NOS CONVERTE. 
ET IESUM BENEDICTUM FRUCTUM VENTRIS TUI,
NOBIS, POST HOC EXSILIUM, OSTENDE.
O CLEMENS, O PIA, O DULCIS VIRGO MARIA.

CANTO
TE DEUM LAUDÁMUS: TE DOMINUM CONFITÉMUR.
TE ÆTÉRNUM PATREM OMNIS TERRA VENERÁTUR.
TIBI OMNES ANGELI; TIBI CÆLI ET UNIVÉRSAE POTESTÁTES.
TIBI CHÉRUBIM ET SÉRAPHIM INCESSÁBILI VOCE PROCLÁMANT:
SANCTUS, SANCTUS, SANCTUS, DÓMINUS DEUS SÁBAOTH.
PLENI SUNT CÆLI ET TERRA MAJESTÁTIS GLÓRIÆ TUÆ.
TE GLORIÓSUS APOSTOLÓRUM CHORUS;
TE PROPHETÁRUM LAUDÁBILIS NÚMERUS;
TE MÁRTYRUM CANDIDÁTUS LAUDAT EXÉRCITUS.
TE PER ORBEM TERRÁRUM SANCTA CONFITÉTUR ECCLÉSIA:
PATREM IMMÉNSÆ MAJESTÁTIS;
VENERÁNDUM TUUM VERUM ET ÚNICUM FÍLIUM;
SANCTUM QUOQUE PARÁCLITUM SPÍRITUM.
TU REX GLÓRIÆ, CHRISTE.
TU PATRIS SEMPITÉRNUS ES FÍLIUS.
TU AD LIBERÁNDUM SUSCEPTÚRUS HÓMINEM, NON HORRUÍSTI VÍRGINIS ÚTERUM.
TU, DEVÍCTO MORTIS ACÚLEO, APERUÍSTI CREDÉNTIBUS REGNA CÆLÓRUM.
TU AD DÉXTERAM DEI SEDES, IN GLÓRIA PATRIS.
JUDEX CRÉDERIS ESSE VENTÚRUS.
TE ERGO QUǼSUMUS, TUIS FÁMULIS SÚBVENI, QUOS PRETIÓSO SÁNGUINE REDEMÍSTI.
ÆTÉRNA FAC CUM SANCTIS TUIS IN GLÓRIA NUMERÁRI.
Postagem Anterior Próxima Postagem

نموذج الاتصال